Ano, letošní růžová sezóna už je opět tady. Návštěvy po průchodu růžovými oblouky konstatují, že se tady cítí jako v Ráji.
K původu jednotlivých druhů růží jsou informace na webu:
http://www.ruze-domu-rosemarie.euweb.cz
Bohatstvím květů nikdy nezklame pnoucí růže červeno-nachové barvy, jejíž název jsem si opomněla poznačit. Je jemnější, nemá silné stvoly jako jiné druhy na zahradě a i květy jsou drobnější, ale je jich velká záplava:
Protože touto růží návštěvy skutečně prochází, použila jsem již asi 2 roky starou fotografii k vytvoření ilustrace pro nyní do předprodeje chystanou knihu "Česká šlechtična v červí díře":
Tam jsem procházet touto růží poprvé uviděla baronku Veroniku a takto jsem ilustraci upravila do černobílé podoby, jak bude uvnitř knihy:
Další dvě pnoucí růže jsou dost obdobné - obě mají velké sytě červené květy a zejména výrazné jsou tím, jak mají silné stvoly, takže se až dají těžko zvládat v usměrňování, kam mají růst.
Je to jednak růže Sympathie:
A druhá silná sytě červeně kvetoucí pnoucí růže se jmenuje Santana:
Další pnoucí růže zatím nekvetou - hlavně je očekáváno v červenci kvetení růžové růže Tausendschön, tak na něj si ještě musíme počkat - na výše uvedeném webu je historie této růže na naší zahradě. Je to pozoruhodný příběh, jak se bílá Máňa Böhmová vrátila do své předchůdkyně, z níž byla vypěstěná. Napřed jsem se domnívala, že je tu nová odrůda a chystala jsem se ji přihlásit pod jménem Pansymarie.
Pnoucí růže preferuji, protože obecně mám ráda vyšší rostliny, nikoliv ty při zemi.
Takže keříčkové růže jsou na zahradě jen výjimečně - často pro nějakou zajímavost.
Takovým případem je bílo červená, tedy barevně výrazná a pestrá růže, která právě pro svou barevnost dostala jméno po francouzském fauvistickém malíři - Henri Matisse:
Zatím jen málo kvetla také růžová Kněžna Libuše:
Víc se do toho dala červeně květoucí keříčková růže, jejíž jméno neznám:
