Bohužel, je to tak. Pouze 7 lidí od počátku předprodeje šlo na https://bit.ly/KupZtracenou, takže to pokrylo 15% celkového požadavku. Jestliže za následujících 17 dnů nebude pokryto zbývajících 85%, pak projekt končí neúspěchem a kniha zatím nevyjde.
Možná bude třeba vyjít někdy asi koncem ledna příštího roku napřed s jiným projektem. Nevím, zda není nyní zájem o detektivky, tak snad uspějeme víc ve spojení se sciens fiction - druhý rukopis, co je připravený v Pointě. Jen údajně přes přelom roku nemá crowdfunding smysl, nejdříve tedy asi koncem ledna. Vydání rukopisu by snad mohlo napříště podpořit situaci, aby nebyl třeba crowdfunding pro další rukopisy.
V každém případě již připravený rukopis s obálkou zůstanou pro použití po dalších rukopisech, jestli pak bude již situace pro samofinancování, v současnosti s desetitisícovým důchodem , téměř cele použitým pro doplatek elektřiny, při vytápění malým topítkem a ohřívanou dešťovou vodou pro praní na sporáku, v insolvenci, s tajně před lékaři vypouštěnými léky pro nemožnost hradit doplatky. Musím brát hlavně onkologické, na tlak a gastro léky, ale neurologické si nemohu dovolit. Bude to lepší v lednu, po uhrazení celého nedoplatku. Zlodějský zedník hnal svá odvolání proti exekučnímu vrácení alespoň 9 z obrazů až k nejvyššímu soudu, který konečně potvrdil bez možnosti odvolání, že má vrátit 9 obrazů z celkových asi 27 zcizených, druhý zloděj obrazů obrazy hned zhodnotil a soud jej odsoudil k vyplacení jejich hodnoty, jenže má asi 19 aktivních exekucí, takže exekutor nemá kde brát. Dále velké peníze mi má exekutor vymoct ve dvou exekucích na trestně odsouzených účastnících prvního pokusu o krádež řitecké nemovitosti v r. 2001, ale z opravdových delikventů exekutor těžko něco získá, ti v tom umí chodit a jsou na vše připravení, oproti slušným lidem, u nichž může exekutor bez problémů uspět. Exekutoři realizují pouze rozhodnutí soudů, když středočeská policie naprosto zklamala a mé kauzy ihned odložila a měla mne za nadbytečného stěžovatele. Přitom se se mnou setkávala pouze skrz monitor, takže ani třeba neviděla můj zdravotní stav. Kdyby policie jednala, mohla překazit už samotné krádeže a nemuselo by pak končit na mrtvém bodě, zejména když ke všemu měla ode mne potřebné informace, takže nemusela pátrat, stačila pouze její nezastupitelná represivní funkce - jak to je u mne obvyklé. A takto se vše odráží i v mé literatuře, kde základním řešitelem je autobiografická hlavní hrdinka, nikoliv nějaký policista, což ostatně je častý model už z období klasické detektivky z konce 19. a počátku 20. století, kdy se policie radila s nedostižnými soukromými detektivy - Sherlockem Holmesem či Herculem Poirotem, ale Agatha Christie právě rovněž přišla s tím, že vše nevyřešila policie, nýbrž starší dáma - Jane Marplová. Jakoby měla shodné zkušenosti s mými.
V každém případě zůstane tedy připravené:
