Má čerstvá zkušenost


Čerstvý zážitek z minulého týdne mne přiměl připsat nový úvod k právě psané "Dívce za zdí" - byla to návštěva našeho pana stavitele s jeho kamarádem, kteří přijeli s přívěsným vozíkem. Ten naložili plný knihami z našeho zahradního domu, které bratr stačil ještě honem přenést z pražského bytu, než pak nečekaně zemřel. Knihami nadšený kamarád pana stavitele se rozplýval nad objevy - není divu, já jsem se také nad nimi rozplývala, jen jsem je ještě nestačila přenést do domu a narovnat do regálů. "Sečtělý" host pak vedl poněkud jednostranně radikální řeči a k mé radosti alespoň jej nezajímaly sbírky tatínkem shromážděné detektivní literatury, o níž se vyjadřoval opovržlivě a líčil, jak nedávno se "pokusil pokořit" jakousi obtížnou literaturu, ale nakonec ona pokořila jeho - NEDIVÍM SE - už když to takto někdo formuluje, myslím si své. A honem jsem při nakládání knih na přívěs sáhla po fotografické knížce o bratřích Čapcích, kterou jsem při stěhování nadšeně objevila a nyní mi měla být hned zase odvezena, než jsem si ji stačila pořádně prohlédnout a vedle jsem honem popadla Cibulovy Pražské pověsti s ilustracemi Cyrila Boudy - kresby Cyrila Boudy jsem odjakživa měla velmi ráda, přesně odpovídají mému vkusu. Víc jsem už nestihla. Zase jako často - něco mi někdo vzal, ale mám to v sobě.
Zde onen přidaný úvod:
Již před řadou let jsem zcela opustila formu odborných uměleckohistorických textů, určených pouze pro úzký okruh odborníků, jimž jsem se v mládí věnovala, poslušna vystudovanému oboru. Už nejsem tak poslušná a nedělám to, co se ode mne očekává. Ba dokonce si říkám, že má dřívější poslušnost trvala zbytečně dlouho a zdržela mne. Shodný obor vystudoval i Karel Čapek, mezi jehož literární skvosty patří rovněž detektivní povídky a u této formy literatury jsem skončila i já.
Raymond Chandler za mne již vzal slova z úst těch, kteří tímto žánrem opovrhují jako málo sofistikovaným, příliš lehkým, který každý hned pochopí a nepotýká se s ním jako při četbě „těžké literatury”: „Ukažte mi člověka, který detektivky nesnáší a já vám ukážu hlupáka, hlupáka snad milého, ale přeci jenom hlupáka...” Ano, také mám tu zkušenost, kdo se potřebuje vykazovat sofistikovanou a obtížnou četbou, vesměs neoplývá tolik duchem a cítí potřebu toto dohánět či dokonce jenom maskovat. Navenek pak tito lidé rádi vedou pseudomoudré řeči, často rádoby rebelantské a svébytné. Co jsem se jen podobných řečí musela naposlouchat ve svých 16ti až 17ti letech, kdy jsem jimi měla být jako mladá umělkyně obluzovaná! Kvůli tomu jsem i přestala chodit na kreslení. Už tehdy jsem nad těmito řečmi měla nadhled a měla jsem jich dost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Obrazy zcizené od konce roku 2016 v Galerii ROSEMARIE v Řitce

Kam za literaturou ?