Vlkovi z Červené Karkulky je třeba rozpárat břicho

Lidová slovesnost - po věky do ní byla vkládána všechna zkušenost, všechna moudrost. Až v době osvícenství si jí začali všímat učenci, šli mezi lid a zapisovali ji. Ve Francii to byl ještě na konci 17. století Charles Perrault. Jeho pohádky byly mírné a na konci vždy obsahovaly poučení. V romantismu na počátku 19. století bratři Jacob a Wilhelm Grimmové již nebyli tak ohleduplní a pohádky sepisovali přesně tak, jak si je lid vyprávěl, tedy často dost drasticky, jak to odpovíd...alo skutečnosti. Vlk v pohádce o Červené Karkulce zosobnil častý typ člověka - viz i přechozí odkaz - chamtivce s obrovským břichem, do nějž vše hází, na co přijde. Je pak logicky třeba, aby přšel někdo, kdo toto břicho rozpáře a vše vrátí, komu co patří. V grimmovské pohádce to byl myslivec, který vlkovi rozpáral břicho, z něj vyskočila babička a bylo tam i vše ostatní. V současnosti nemůže přijít myslivec a těmto vlkům mezi námi rozpárat břicho a vše z něj zachránit. Snad ho zastane policie a právníci.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Obrazy zcizené od konce roku 2016 v Galerii ROSEMARIE v Řitce

Co dělá člověku radost?