Česká šlechtična v červí díře
Chystá se do předprodeje na Pointě - jedná se o jednotný děj s řadou dětektivních zápletek, inspirovaných skutečností, prožívanou autorkou. Ta sama je vykreslena v autobiografické hrdince knihy, tedy nikoliv té, přicházející z jiné doby, nýbrž v její hostitelce.
Takto svého hosta uviděla poprvé, proplétajícího se růžovými oblouky k domu:
Ilustrace jsou dílem autorky textu, stejně jako jsou jejím dílem i dva obrazy, použité na obálce knihy:
Ovšem stejně jako autobiografická hrdinka knihy, tak i autorka již roky bojuje s naším právním systémem, nedostatečně chránícím před podvodem a jsou na ní vyvíjeny obrovské tlaky, aby se hned vystěhovala z rodinné nemovitosti, kde žije a odkud se děj této knihy, stejně jako i mnoha jiných literárních příběhů autorky odehrává. A toto prostředí je rovněž nabízeno poznat jako odměna v rámci předprodeje knihy, takže je boj vše toto včas uhájit. Všechno se děje mimo jiné za použití trestných činů jako je padělání úřední listiny - na základě jedné takové nově vytvořené falešné listiny má právě k exekučnímu vystěhování dojít. Tento trestný čin je postihován pouze nepodmíněnými tresty a to v trvání dle toho, jaké výše prospěchu a poškození mělo falešnou listinou být dosaženo. Protože zde jde o řádově mnoha milionovou hodnotu, tak se jedná o horní hranici a nad okresním státním zastupitelstvím, řídícím trestní šetření policie, bylo nutné vyžádat dohled nadřízených státních zastupitelství, protože tam dochází k evidentní dohodě a nechuti postihnout místního notáře. Mysleli si, že vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu obyvatelky nemovitosti to bude jednoduchá záležitost, kterou se ani nikdo nestihne začít zabývat. Vyvíjeli tlak na její přemístění do LDN a po neúspěchu naopak do detence, aby ji z domu dostali a mohli jej prodat s mnohamilionovým ziskem. Tato obtížná situace a vše s tím spojené a tomu předcházející, se odráží i v ději knihy.
Něco z toho již bylo zpracováno i v předchozí knize v předprodeji - Ztracena v obraze mezi zloději, který byl napoprvé neúspěšný, protože nebylo zřejmě informováno dost zájemců, kteří by si rozumněli natolik s počítačem, aby přispěli k vydání. Místo toho přicházeli zájemci, žmoulající v ruce bankovky, že to nesou na přispění k vydání knihy.
Své neblahé zkušenosti ze své současnosti a rovněž i z oblasti svého povolání umělecké historičky autorka v knize konfrontuje s problémy lidí z jiné doby a dochází k poznání, že lidé jsou a byli vždy v podstatě stejní a řeší velmi obdobné situace. K této konfrontaci bylo použito přenesení postavy z jiné doby pomocí sci-fi motivu cestování časem.
Sci-fi motiv cestování časem není pro autorku něčím novým. Ostatně motiv vychází z teorie Einstein-Rosenova mostu neboli červí díry či třídimenzionální zkratky, tedy má původ u Alberta Einsteina, který byl obrovským idolem a vzorem maminky. Její zájem také šel původně od výtvarného umění, ale ze Státní grafické školy brzy odešla, že ji výtvarné umění zcela nenaplňuje a potřebuje vědu - a tou se měla stát astronomie. Než tedy později idol Alberta Einsteina nahradila Marie Sklodowská-Curie a jaderná fyzika. Ale většinu života to byla ona astronomie a s tím Albert Einstein. Když jsme tehdy krátké období pojízdnosti tatínkova auta jezdili o víkendu na nyní předmětnou rodinnou nemovitost, tehdy pouze zahradu s rozestavenou stavbou domu, musel to tatínek vzít na Smíchově ulicí, kde v roce 1911 a 1912 Einstein bydlel a celá rodina jsme museli v úctě otočit hlavy k fasádě domu s Einsteinovou bystou:
V beletrii jsem motiv této Einsteinovy teorie, tedy cestování časem použila poprvé v povídce se sherlockholmesovským tématem, kterou jsem v roce 2010 odevzdala do soutěže o Cenu Havrana v rámci České sekce asociace autorů detektivek. Byla to tedy povídka s detektivním tématem a figurují v ní postavy, vystupující v povídkách od počátku tisíciletí a vedle jednotlivých vytištěných povídek ve větším celku vydaných tiskem v roce 2011 ve Zločinech mezi obrazy. Ona povídka s motivem cestování časem se jmenuje Sherlock Holmes a záhada s obrazem v Řitce a námětu je využito k historickému exkurzu do minulosti lokality Řitka a jejích obyvatel.
Zde je ilustrace, jíž jsem povídku doprovodila:
Letos se ke mně dostala soutěž O Stříbřitělesklý harmochron, vypisovaná každý rok sci-fi klubem Andromeda v Plzni s tím, že do soutěže jsou přijímány povídky se sci-fi tematikou a zejména s motivem cestování časem. Tak jsem tam připravila a odevzdala povídku s názvem Tajemství chorobince v Arles, dotýkající se různých známých věcí a mimo jiné vysvětlující původ oné známé Einsteinovy fotografie:
Žádné komentáře:
Okomentovat