HOVORY O UMĚNÍ

Ve čtvrtek 18.1.2018 jsem rozeslala e-maily s tímto sdělením:
Vážení přátelé,
Pouze Vás v tuto chvíli chci informovat, že tentokrát, ačkoliv je třetí čtvrtek v měsíci, nebudou se konat Hovory o umění v kavárně, jak jste byli zvyklí – na Rašínově nábřeží 58 v Praze 2. Usoudili jsme, že již to není vhodné prostředí pro besedy o umění, rychle se vše posunulo směrem k jídlu a umění je potlačeno. Pro provoz restaurace je určitě dobré, ale není vhodně pro naše besedy.
Zatím budou zpracovávána písemně témata, přenášena v tuto chvíli v elektronické podobě a ukáže se, zda bude možné využít nějaké na umění orientované prostory, které by mohly svou polohou vyhovovat.
Je stále mnoho témat, která se nabízejí – třeba aktuálně v naší víc než kdy jindy komerčně orientované společnosti je stále opakovaný termín FALZUM. Avšak opomíjí se, že co se tak nyní obecně označuje, vůbec nemusí být falzem, nýbrž kopií nebo napodobeninou – a to je velký rozdíl. V 90. letech lidé svobodně vytáhli staré rodinné obrazy, dříve pečlivě ukrývané a už pro jejich stáří, že je pamatovali po generace, byli samozřejmě přesvědčeni o jejich pravosti – a pak byli velmi překvapeni, že v různých institucích na ně chtěli volat policii, že jim nabízejí falzum, když oni byli překvapeni o jiném.
Zde jsem objevila starou fotografii z 90. let z mého tehdejšího bytu v Maceškové ulici, kde je o kredenc opřený obraz, který byl signovaný A.Renoir. Tehdy jsme se všichni domnívali, že obraz je originálem – UV lampa prokázala kompaktnost signatury s ostatní malbou, obraz byl velmi líbivý, svítivé barvy pod italským nebem – znázorněn je barokní kostel Santa Maria della Salute v Benátkách a Renoir skutečně v 80.letecvh 19. století v Benátkách byl. Majitel jel s obrazem do Mnichova do Alte Pinakotek a tam právě vyhrožovali policií, majitel byl přesvědčen, že to je na něj lest. Krásný obraz, líbivý – ale než zjistíme, jak tehdy Renoir maloval, kde byl ve studiu světla, impresionistické skvrny – viz další obraz – autentický Renoir – Bazilika sv. Marka v Benátkách. Při takovém stupni vývoje rukopisu není možné, že by týž malíř malovat tak, jak vidíme na předešlém obraze. Přesto není pravděpodobné, že by obraz vznikl jako falzum, pod čímž rozumíme „něco falešného“, co se vydává za něco, co není – a to v současnosti je myšleno na trhu, má sloužit k protiprávnímu obohacení tím, že se vydává za něco jiného, než je. V minulosti se tak nepočítalo s podvody na trhu a běžně vznikaly obrazy s podpisy, jejichž originály byly nedostupné – viz vůbec tak rozšířená produkce anaplastů, reprodukcí, aplikovaných na plátně, takže i zezadu obraz působil velmi autenticky a v měšťanských domácnostech nahradil nedostupný originál. Vše mělo svůj účel, nemusel být špatný záměr. Proto je nesmyslná reakce apriorního volání policie a kriminalizace držitele takového obrazu. Ten se špatným úmyslem se nenechá nachytat, obraz se snaží prezentovat vesměs ten slušný.
První foto je tedy z prostor, kde se konala loupež 21.12.1994, tedy shodný den – 21.12. jako se na konci loňského roku konaly poslední Hovory v dané kavárně na pražském nábřeží.
Jinak – samozřejmě je každý vítán na soukromé Hovory o umění, každý může přijet do Galerie Rosemarie v Řitce, bude vítán a můžeme si hezky o umění popovídat.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Obrazy zcizené od konce roku 2016 v Galerii ROSEMARIE v Řitce

Kam za literaturou ?